ČESKO: raketová a radarová základna USA
5. 3. 2007
OMYLY O ZÁKLADNĚ ZE STRANY SOUDRUHŮ ODPŮRCŮ
Základna nebude chránit Českou republiku ani Evropu, ale jen USA
Spojené státy mohou své území v případě potřeby zcela ochránit protiraketovým deštníkem i bez nových základen v Polsku a České republice. Tyto evropské základny představují především rozšíření pokrytí protiraketové obrany na střední a západní Evropu. Mimo pokrytí by nadále zůstala jen část jihovýchodní Evropy (viz Odkazy – mapa pokrytí protiraketového systému). Samotným Spojeným státům přinese toto rozšíření určitou výhodu v tom, že budou schopny své závazky vůči evropským spojencům vyplývající z 5. článku Severoatlantické smlouvy plnit bez masivního nasazení vojenských sil, což opačně platí i pro nás samotné.
Základna naruší strategickou rovnováhu mezi velmocemi
Technologie umožní sestřelit jen omezený počet raket, nikoli stovky. Například útočná a odstrašující kapacita ruského arzenálu, který čítá přes tisíc balistických střel, zůstane plně zachována. To platí obzvláště v situaci, kdy se ruské rakety do USA vystřelují přes Severní pól.
Sestřelená raketa dopadne a vybuchne na území Evropy
Zásah stíhací raketou se odehraje v takové rychlosti, že útočící raketu rozdrtí na malé kousky. Většina úlomků (asi 90%) shoří v atmosféře. To málo, co případně dopadne na zem, způsobí jen malou škodu ve srovnání s jakoukoliv raketou, která by úspěšně zasáhla cíl. Případné neshořelé trosky sestřelených raket původně směřujících z Blízkého a Středního východu do USA navíc dopadnou do severního Atlantiku nebo Severního ledového oceánu, takže na evropskou pevninu by dopadly pouze zbytky raket mířících přímo na Evropu.
Základna zvýší ohrožení naší země
Ohrožení nepředstavují obranné základny, ale agresivní nepřátelé. Objeví-li se v budoucnu ve světě nějací naši nepřátelé, otázkou bude pouze to, zda se jim dokážeme ubránit. Budou-li nás chtít napadnout raketami, nebude to způsobeno faktem, že jsme připraveni na obranu, ale jejich válečnými záměry. Neexistence protiraketové obrany je z tohoto hlediska mnohem nebezpečnější než radarová základna. Potenciální útočník vybavený raketami totiž bude muset zvážit, zda se mu podaří obranu překonat, případně za jak vysokou cenu. Nebudeme-li ale žádnou protiraketovou obranu mít, bude mít agresor o důvod víc, aby se odhodlal zaútočit. Krátce řečeno, nebudeme-li mít nepřátele, základna naše ohrožení nezvýší. Budeme-li je mít, základná naše ohrožení sníží.
Základna by mohla být použita k rozmístění jaderných balistických střel
Zamýšlené protiraketové střely nejsou schopny nést výbušné hlavice jakéhokoli typu. Jedná se tedy o zcela jiné rakety než jaké představují útočné balistické rakety. Sila určená pro jejich umístění se proto výrazně liší od sil určených pro útočné střely. V důsledku toho je jakákoli změna účelu základen nemožná bez velice rozsáhlé a časově náročné přestavby. To platí dvojnásob v případě radarové stanice. Účel základny bude navíc zajištěn smluvně, takže jakékoli rozmístění útočných balistický raket nepřipadá v úvahu ani z praktického ani z právního hlediska.
Stavba základny nemá žádnou souvislost s NATO
Loňský listopadový summit NATO v Rize jednoznačně potvrdil, že při budování protiraketového systému NATO mají být zohledněny exitující národní systémy. Využít již instalované prvky přímo doporučuje i schválená Studie proveditelnosti společné protiraketové obrany NATO. Záměr zapojit Českou republiku již nyní do vznikajícího amerického systému je proto zcela v souladu s plány NATO. Cíl oba systémy v budoucnu propojit opakovaně deklarovaly i Spojené státy a v současnosti budovaný systém tento záměr technologicky zohledňuje.
Článek 3 Severoatlantické smlouvy zároveň zní: „Aby bylo účinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany, jednotlivě i společně, stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ Vzhledem k tomu, že základny v České republice a Polsku budou chránit nejen USA, Českou republiku a Polsko, ale i většinu evropských států NATO, jejich vybudování je nepochybně v duchu této smlouvy.
Základna nebude spadat pod českou juriskdikci
Spojené státy s Českou republikou uzavřou „Dohodu o protiraketové obraně“ a z právního hlediska se radarová základna bude řídit dohodou NATO o statutu sil SOFA, která bude dodatkem „bilateralizována“. Obě tyto smlouvy budou s ohledem na Ústavu ČR (čl. 49) schvalovat obě komory Parlamentu a ratifikovat prezident. Americká strana v rámci uvedených smluv nezíská tzv. exteritorialitu. Území, na kterém bude systém vybudován, tedy zůstává suverénním územím České republiky. Podle článku II Dohody o statutu sil NATO (NATO SOFA) bude mít vojsko a jeho civilní složky, včetně jejich rodinných příslušníků, povinnost dodržovat zákony hostitelské země.
Radar ohrozí zdraví lidí
Základna bude postavena pouze tehdy, splní-li všechny limity dané zákony ČR, včetně limitů týkajících se záření. Dosavadní desetileté zkušenosti s radary potvrzují, že nikomu nezpůsobují žádnou zdravotní újmu. Jediný prokázaný vliv takovýchto elektromagnetických radarů představuje mírné ohřívání okolí. Nejvyšší přípustné limity EU nesmí překročit nárůst o 0,1 °C u obsluhy a o 0.02 °C u obyvatel v blízkosti stanice. U obyvatelstva přitom nikdy nebyla naměřena ani setina navíc, spíše tisíciny. Civilní obyvatelstvo navíc bude od radaru vzdáleno řádově v kilometrech, takže žádné nebezpečí nehrozí. Radar bude kromě toho zaměřen do nebe, takže se nikdo ani teoreticky nemůže ocitnout v ohnisku jeho záření.
Základna nebude chránit Českou republiku ani Evropu, ale jen USA
Spojené státy mohou své území v případě potřeby zcela ochránit protiraketovým deštníkem i bez nových základen v Polsku a České republice. Tyto evropské základny představují především rozšíření pokrytí protiraketové obrany na střední a západní Evropu. Mimo pokrytí by nadále zůstala jen část jihovýchodní Evropy (viz Odkazy – mapa pokrytí protiraketového systému). Samotným Spojeným státům přinese toto rozšíření určitou výhodu v tom, že budou schopny své závazky vůči evropským spojencům vyplývající z 5. článku Severoatlantické smlouvy plnit bez masivního nasazení vojenských sil, což opačně platí i pro nás samotné.
Základna naruší strategickou rovnováhu mezi velmocemi
Technologie umožní sestřelit jen omezený počet raket, nikoli stovky. Například útočná a odstrašující kapacita ruského arzenálu, který čítá přes tisíc balistických střel, zůstane plně zachována. To platí obzvláště v situaci, kdy se ruské rakety do USA vystřelují přes Severní pól.
Sestřelená raketa dopadne a vybuchne na území Evropy
Zásah stíhací raketou se odehraje v takové rychlosti, že útočící raketu rozdrtí na malé kousky. Většina úlomků (asi 90%) shoří v atmosféře. To málo, co případně dopadne na zem, způsobí jen malou škodu ve srovnání s jakoukoliv raketou, která by úspěšně zasáhla cíl. Případné neshořelé trosky sestřelených raket původně směřujících z Blízkého a Středního východu do USA navíc dopadnou do severního Atlantiku nebo Severního ledového oceánu, takže na evropskou pevninu by dopadly pouze zbytky raket mířících přímo na Evropu.
Základna zvýší ohrožení naší země
Ohrožení nepředstavují obranné základny, ale agresivní nepřátelé. Objeví-li se v budoucnu ve světě nějací naši nepřátelé, otázkou bude pouze to, zda se jim dokážeme ubránit. Budou-li nás chtít napadnout raketami, nebude to způsobeno faktem, že jsme připraveni na obranu, ale jejich válečnými záměry. Neexistence protiraketové obrany je z tohoto hlediska mnohem nebezpečnější než radarová základna. Potenciální útočník vybavený raketami totiž bude muset zvážit, zda se mu podaří obranu překonat, případně za jak vysokou cenu. Nebudeme-li ale žádnou protiraketovou obranu mít, bude mít agresor o důvod víc, aby se odhodlal zaútočit. Krátce řečeno, nebudeme-li mít nepřátele, základna naše ohrožení nezvýší. Budeme-li je mít, základná naše ohrožení sníží.
Základna by mohla být použita k rozmístění jaderných balistických střel
Zamýšlené protiraketové střely nejsou schopny nést výbušné hlavice jakéhokoli typu. Jedná se tedy o zcela jiné rakety než jaké představují útočné balistické rakety. Sila určená pro jejich umístění se proto výrazně liší od sil určených pro útočné střely. V důsledku toho je jakákoli změna účelu základen nemožná bez velice rozsáhlé a časově náročné přestavby. To platí dvojnásob v případě radarové stanice. Účel základny bude navíc zajištěn smluvně, takže jakékoli rozmístění útočných balistický raket nepřipadá v úvahu ani z praktického ani z právního hlediska.
Stavba základny nemá žádnou souvislost s NATO
Loňský listopadový summit NATO v Rize jednoznačně potvrdil, že při budování protiraketového systému NATO mají být zohledněny exitující národní systémy. Využít již instalované prvky přímo doporučuje i schválená Studie proveditelnosti společné protiraketové obrany NATO. Záměr zapojit Českou republiku již nyní do vznikajícího amerického systému je proto zcela v souladu s plány NATO. Cíl oba systémy v budoucnu propojit opakovaně deklarovaly i Spojené státy a v současnosti budovaný systém tento záměr technologicky zohledňuje.
Článek 3 Severoatlantické smlouvy zároveň zní: „Aby bylo účinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany, jednotlivě i společně, stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ Vzhledem k tomu, že základny v České republice a Polsku budou chránit nejen USA, Českou republiku a Polsko, ale i většinu evropských států NATO, jejich vybudování je nepochybně v duchu této smlouvy.
Základna nebude spadat pod českou juriskdikci
Spojené státy s Českou republikou uzavřou „Dohodu o protiraketové obraně“ a z právního hlediska se radarová základna bude řídit dohodou NATO o statutu sil SOFA, která bude dodatkem „bilateralizována“. Obě tyto smlouvy budou s ohledem na Ústavu ČR (čl. 49) schvalovat obě komory Parlamentu a ratifikovat prezident. Americká strana v rámci uvedených smluv nezíská tzv. exteritorialitu. Území, na kterém bude systém vybudován, tedy zůstává suverénním územím České republiky. Podle článku II Dohody o statutu sil NATO (NATO SOFA) bude mít vojsko a jeho civilní složky, včetně jejich rodinných příslušníků, povinnost dodržovat zákony hostitelské země.
Radar ohrozí zdraví lidí
Základna bude postavena pouze tehdy, splní-li všechny limity dané zákony ČR, včetně limitů týkajících se záření. Dosavadní desetileté zkušenosti s radary potvrzují, že nikomu nezpůsobují žádnou zdravotní újmu. Jediný prokázaný vliv takovýchto elektromagnetických radarů představuje mírné ohřívání okolí. Nejvyšší přípustné limity EU nesmí překročit nárůst o 0,1 °C u obsluhy a o 0.02 °C u obyvatel v blízkosti stanice. U obyvatelstva přitom nikdy nebyla naměřena ani setina navíc, spíše tisíciny. Civilní obyvatelstvo navíc bude od radaru vzdáleno řádově v kilometrech, takže žádné nebezpečí nehrozí. Radar bude kromě toho zaměřen do nebe, takže se nikdo ani teoreticky nemůže ocitnout v ohnisku jeho záření.
Většina obyvatel České republiky je proti základně
Například lednový průzkum veřejného mínění, který provedla
agentura Factum Invenio, vyzněl výrazně ve prospěch radarové základny.
Na otázku: „Souhlasil/a byste s umístěním radaru?“, odpovědělo 23 % –
určitě ano, 41 % – spíše ano, 20% – spíše ne, 16% – určitě ne. Podle
tohoto průzkumu byl tedy v lednu poměr PRO a PROTI bezmála 2:1 ve
prospěch radaru.
Zdroj: www.radaryrakety.cz
Zdroj: www.radaryrakety.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář