IZRAEL: Jeruzalém bez turistů
Letošní předvánoční období se s tím loňským nedá v Jeruzalémě srovnat. Turisty vyhledávané město zeje prázdnotou a místní obchodníci se na dané situaci snaží najít pozitiva. Tím hlavním - a pro některé z nich jediným - budou nižší daně. Stát není schopen zajistit bezpečnost a dostane méně peněz, tak zní základní a možná i překvapivě apolitický postulát, s nímž se lze v multireligiózním historickém městě setkat.
Turisté mají strach
Letošní ozbrojený konflikt na severu země mezi izraelskou armádou a libanonskýmhnutím Hizballáh měl za následek výrazný útlum turistického ruchu. "Já mám štěstí. V češtině provádíme pouze čtyři, takže mám práci zajištěnou už na celé jaro," říká Dalila Weberová. Československá emigrantka z osmašedesátého roku chválí zeď, stavěnou Izraelci kolem palestinských území, jako prostředek na ochranu životů pokojných občanů bez rozdílu národnosti a vyznání. "Momentálně kvete jen náboženský turismus. Izrael si to nechce rozházet s Vatikánem, a tak toleruje faráře, kteří bez licence vozí výpravy od kostela ke kostelu. Tak ale naši zemi nemohou opravdu poznat," říká se směsí sarkasmu a rozhořčení. Sebeironie je postoj vlastní mnoha jeruzalémským obchodníkům. "É, nestojí to za řeč," mávne rukou Phyllis Hatis, jehož populární artikl, spojený s liturgií, leží ladem v regálech. Výrobky ze zlata a vzácného olivového dřeva jdou na odbyt, když je sezóna v plném proudu. Vyřezávaný betlém konstruovaný jako hrací skříňka sice v předvánočním období láká zvonkohrou Tichá noc, ale cenu lze usmlouvat jen na sto dolarů. Před rokem se prodávaly po desítkách a prodávající si dovolil jít o dvacet dolarů níž.
Zkrátka přijdou i kapsáři
Z Olivové hory, přes kterou přišel Ježíš do Jeruzaléma, dokonce zmizeli kapsáři. Nemají koho okrádat a ve Starém městě na sebe narážejí tak často, že jsou podle místních schopni vybírat kasičky starousedlíků. V místech vyhrazených Židům ne, prostranství u Zdi nářků je poloprázdné. Lépe to jde v arabské a arménské části, v úzkých uličkách. Zdejší obchodníci se zbožím všeho druhu ztratili ostražitost, převládla mezi nimi nuda. "To nemá cenu, asi zavřu," rozhodí rukama Jaffa Alamiová, spolumajitelka krámku s malovanou keramikou. Lépe jsou na tom její kolegové ze stánků s občerstvením. Dojít až k Božímu hrobu a neochutnat čerstvě vymačkanou šťávu z granátových jablek, to už znamená být skoro škrt. Není ani kam spěchat. Chrám, postavený na místě Kristova ukřižování, býval v lepších časech plný. Dnes se nečeká dokonce ani před kaplí s ložem, kam Ježíše přenesli. U místa čtrnáctého zastavení křížové cesty se jinak vytvářejí dlouhé fronty.
Volně lze projet i zátaras mezi Jeruzalémem a Betlémem. Palestinská správa Ježíškova rodiště před Vánoci zareagovala na turistický propad po svém: zvedla ceny. Celodenní výlet z Tel Avivu do obou sousedních měst stojí běžně 30 dolarů, letos vyjde na dvojnásobek. Weberová to komentuje s dávkou despektu: "My Izraelci do Betléma nesmíme, turisté musí přesednout do palestinského autobusu, pak si je zase vyzvedneme. Většina cestovek v mimovánočním období město vynechává a končí výlety u Mrtvého moře. Škoda je to pro obě strany."
...
Autor: Josef Káninský